Spála – infekční onemocnění

Spála (scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes). Přenáší se kapénkovou infekcí, mikroskopické částice ulpívají také na rukách, předmětech denní potřeby a hračkách, kde mohou přežívat až několik dní.

Méně často dochází k nákaze skrz otevřenou ránu. Nejčastější bránou vstupu infekce jsou horní cesty dýchací. Po proniknutí do dýchacích cest se streptokoky usazují na sliznici a začínají se množit. Pronikají do krevního oběhu, kde začínají uvolňovat tzv. erytrogenní toxiny.

Charakteristické projevy

Ty jsou zodpovědné za charakteristické kožní projevy spály. Po styku s určitým typem streptokoka se vytváří doživotní imunita. Existuje však více typů těchto streptokoků, proto se spála může i několikrát opakovat. Nemocný je infekční po dobu příznaků.

Nejčastěji postihuje děti mezi 4 a 12 lety, u kojenců do 5 měsíců se téměř nevyskytuje. Do objevu penicilínu byla spála obávanou nemocí s těžkým průběhem a častými trvalými následky. Spála podléhá v České republice povinnému hlášení. Inkubační doba je krátká, pouze 2 – 4 dny.

Počáteční stádium

V počátečních stádiích je možné si spálu splést s angínou. Náhle se objeví vysoká horečka doprovázená zimnicí. Společně s ní se objevuje bolest v krku způsobená zánětem mandlí, na kterých se tvoří hnisavé čepy. Nemocnému se špatně polyká, je celkově unavený a schvácený.

Lymfatické uzliny na krku jsou oteklé a bolestivé. Jazyk je zpočátku bíle povleklý, za 2 – 3 dny se začne povlak olupovat a vzniká typický „malinový“ jazyk, jasně červený s papilami vystupujícími nad povrch a vypadajícími jako malinová zrníčka. Časté je zvracení, bolesti břicha a hlavy. Může se objevit i kašel a chrapot. Den až dva po vypuknutí nemoci vyraší červená vyrážka.

Nejprve v podbřišku, pak se rychle šíří do okolí, nejčastěji do oblasti vnitřní strany stehen, na boční strany trupu, do podpaží a loketních jamek. Neobjevuje se na obličeji. Tváře hoří, jsou červené, okolí úst je nápadně bledé. Na dotek je vyrážka „krupicovitá“, připomíná „husí kůži“. Při zatlačení na kůži „zmizí“. Může svědit.

V záhybech vytváří červené linie. Asi po 3 – 4 dnech mizí a kůže se začne olupovat (nejvíce na ploskách nohou a dlaních). Okolo nehtového lůžka a na ušních lalůčcích bývají bílé pupínky (Šrámkův příznak). Pokud se toxin dostane do těla přes ránu, vzniká tzv. ranná spála, při které chybí projevy angíny, popř. se objeví později. Při této spále je inkubační doba do 5 dní.

Diagnóza spály

Spála se diagnostikuje na základě klinických příznaků. Před započetím antibiotikové terapie se ještě provádí kultivace z hrdla, kterou se zjistí přesný vyvolavatel onemocnění. Někdy se provádí tzv. ASLO test, vyšetření krve na přítomnost protilátek proti produktu streptokoka (streptolysin 0).

Z krve se zjišťuje také hodnota CRP (C-reaktivní protein – ukazatel zánětu). O bakteriální infekci svědčí také zvýšená hodnota leukocytů. Po již proběhlé streptokokové infekci se orientačně vyšetřuje moč na přítomnost krve, aby se vyloučil případný zánět ledvin.

Léčba spály

Základním léčebným prostředkem jsou antibiotika penicilínové řady. Při alergiích pak erythromycin nebo tetracyklin. Na svědivou vyrážku zabírají antihistaminika. Lehčí forma spály se řeší izolací v domácím prostředí, při těžších formách je nutná hospitalizace. U obou je nutný přísný klidový režim. Dále je léčba zaměřena na srážení horečky paracetamolem nebo zábaly.

Proti bolestem v krku pomáhají speciální kloktadla zakoupená v lékárně anebo např. kloktání teplé slané vody (lžička soli na sklenici vody). Nutností je dostatečný pitný režim. Je důležité spálu pořádně doléčit, dobrat všechna antibiotika a šetřit se alespoň týden i po odeznění příznaků. Při nedostatečné léčbě hrozí rozvoj závažných komplikací.

Komplikace onemocnění

Komplikace se mohou objevit již v průběhu onemocnění anebo až později po proběhlé infekci. Mezi časné komplikace se řadí hnisavé procesy, např. zánět středního ucha, zánět vedlejších dutin nosních, zánět srdečního svalu (myocarditis) nebo bolesti kloubů (artralgie). Vzácně se může objevit i v dalších orgánech. Pozdní komplikací je zánět ledvin.

Ten se objevuje 1 – 3 týdny po infekci a může vést až k akutnímu selhání ledvin. Pokud přejde do chronicity, následkem může být trvalé poškození ledvin. Další pozdní, ale velmi vzácnou komplikací je revmatická horečka. Vyvíjí se 2 – 3 týdny po překonané infekci a postihuje srdce, klouby a centrální nervový systém. Prevencí všech komplikací je rychlé odstranění streptokoka z organismu.